Postoj k výši poplatků
APS ČR nemůže z omezení vycházejících z hospodářské soutěže ve věci poplatků nastavovat sektorové limity či představovat konkrétní návrhy.
Proto poptala u respektované poradenské společnosti EY přípravu srovnávací studie. Ta měla za cíl porovnat český 3. pilíř se srovnatelnými zeměmi, a to především v ohledech výkonnosti fondů a jejich nákladové a poplatkové struktury.
Hlavní body
studie
Za současného nastavení poplatků je na trhu dostatečné množství penzijních společností pro vytvoření funkčního konkurenčního prostředí; 7 z 9 společností poskytuje nějakou formou slevu z poplatků. U Konzervativních účastnických fondů má slevu z poplatků všech 5 penzijních společností, které takový fond nabízí.
Poplatky patří v ČR k vyšším, ale vybočují pouze výší možného maxima poplatku za zhodnocení – celková výše poplatku je tedy odvozena od vysoké výkonnosti fondů (fixní část za obhospodařování patří k nižším).
Rozsah administrativních činností penzijních společností v ČR je větší než v zahraničí kvůli zákonnému výčtu administrativních činností (zejména administrace státního příspěvku a vyplácení nejednorázových dávek).
Přístupy k poplatkům
All-in-one přístup (unikátní pro ČR, v žádné jiné srovnatelné zemi se nevyskytuje) – je srozumitelnější a umožňuje přímou porovnatelnost (ale pouze výše poplatků, nikoliv výnosu pro klienta); pokud je ovšem poplatek příliš nízký, tak má významnou tendenci snižovat celkové výnosy a má negativní efekt na konkurenční prostředí.
Systém zákonem určených poplatků – rozhodující poplatky, zejména za obhospodařování, zhodnocení mají stanovený strop; nicméně je zde poněkud složitější porovnání výše poplatků mezi jednotlivými společnostmi.
Aktuální nastavení poplatků
7 z 9 společností poskytuje nějakou formou slevu z poplatků (poplatek za obhospodařování majetku a/ nebo poplatek za zhodnocení majetku)
Výnosnost fondů v ČR a zahraničí ve 3. pilíři
České penzijní společnosti poskytují ve všech typech fondů srovnatelné výnosy jako zahraniční penzijní společnosti
Dynamické fondy, očištěné o inflaci, dosahují v ČR průměrného výnosu 3,26 % (3. místo ze zmíněných 7 zemí); tyto fondy jsou nejvhodnější pro dlouhodobé střadatele
Výběr zemí k mezinárodnímu srovnání
Z 30 uvažovaných zemí byla vybrána následující šestice, která splňuje níže zmíněné atributy (kapitola „Vymezení studie“) a i v dalších aspektech umožňuje srovnání s ČR – konkrétně jde o Slovensko, Litvu, Lotyšsko, Chorvatsko, Španělsko a Maďarsko.
Porovnání rozsahu administrativních činností penzijních společností v ČR a srovnávaných zemích
Výstup studie
Poplatky v případě českého penzijka jsou nastaveny srovnatelně s podobnými systémy v rámci EU – poplatky za obhospodařování (management fee) jsou v ČR průměrné či nižší, naopak poplatky z dosaženého zisku (performance fee) jsou nejvyšší.
EY doporučuje snížit performance fee o třetinu: z aktuálních 15 % na 10 %
Celá studie ke stažení ZDE
V návaznosti na debatu vzniknuvší kolem studie výše, poptala APS ČR u EY přípravu navazující detailní analýzy, s cílem určit reálnou nákladovost českého penzijka.
Tato analýza ukázala, že průměrná výše nákladovosti za období 2016–2025 byla 0,82 %. Nákladovostí je myšlena procentuální část z výše obhospodařovaného majetku a jde o vážený průměr celého sektoru českého penzijka, který ukazuje mezní bod, kdy se typická penzijní společnost pohybuje z pohledu zisku na černé nule.
Analýza také ukázala zásadní rozdíl mezi transformovanými fondy, jejichž nákladovost za uplynulou dekádu byla 0,72 % a fondy doplňkového penzijního spoření s nákladovostí 1,53 %.
ASP ČR zastává názor, že nastavení poplatků za obhospodařování by tuto skutečnost mělo reflektovat.
Celá analýza ke stažení ZDE