Ve středu se sejdou poslanci k vládnímu návrhu na zvýšení důchodů o 300 korun nad zákonnou valorizaci. Otázka je, zda vláda poslance přesvědčí. Už podle zákonných pravidel by se penze měly od ledna 2022 zvednout v průměru o 450 Kč. Ony tři stovky navíc by tedy podle předlohy měly zamířit do zásluhové části důchodu. Navýšení by tak bylo trvalé a částka by každý další rok při valorizaci o určité procento rostla.

Posledního března tohoto roku měla průměrná starobní penze výši 15 351 Kč. Příští rok by toto navýšení stálo rozpočet 10,6 miliardy korun. Za další rok by to bylo už 10,9 miliardy korun a v následujícím roce přes 11 miliard korun. Poslanci z řad opozice ale nechtějí dál prohlubovat schodek, zmiňují navíc i předvolební uplácení voličů. Ani ekonomové návrh nepovažují za nejšťastnější, protože výhledově zhoršuje udržitelnost penzijní soustavy.

Pravidelná roční valorizace podle zákona aktualizuje úroveň důchodů o růst cen a polovinu růstu reálné mzdy. Proč tedy vláda přichází ještě s dalším navýšením? Ministerstvo jej zdůvodnilo tím, že očekávaný růst penzí bude nižší než v posledních letech.

Výše starobního důchodu kolem 15 tisíc Kč stále znamená citelný finanční propad, navyšování schodku je velmi nesystémové nakládání s veřejnými financemi, které budoucí české důchody negativně poznamená. Proto je lepší se v otázce finančního zajištění na stáří nespoléhat na stát, ale například na penzijní spoření. Díky měsíčnímu spoření 1 000 Kč v DPS (doplňkové penzijní spoření) si k penzi můžete pravidelně každý měsíc přidat i pět tisíc korun.

O vládním návrhu informoval portál Eurozprávy zde.