K penzijku se v současné době vyjadřují i lidé, kteří fungování produktu znají spíše povrchně a svými neuváženými výroky penzijko poškozují a matou veřejnost. Zásadní pochybení se ale týká i instituce Národní rozpočtová rada, která aplikovala údaje fondů starého penzijka i na doplňkové penzijní spoření a podstatně zkreslila jeho situaci.

Pátek 13. ledna nebyl šťastný pro Radima Krejčího z investiční platformy Portu.cz. V České televizi na kanálu ČT24 v přímém přenosu veřejnosti sdělil, že považuje za „slabinu“, že penzijní spoření nemá žádný nástroj na ochranu naspořených peněz v posledních letech před začátkem jeho čerpání. Penzijním společnostem ale tento způsob ochrany prostředků ukládá zákon. S blížícím se datem výplaty, tedy s dosažením alespoň 60 let věku, musejí penzijní společnosti (podle § 114 zákona č. 427/2011 Sb.) postupně portfolia účastníků penzijka zkonzervativňovat. Tvrzení Radima Krejčího považuje Asociace penzijních společností ČR za nepravdivé a velmi poškozující nejen celý produkt penzijního spoření, ale zejména jeho více než čtyři miliony účastníků. APS ČR proto vzniklou situaci řeší s Českou televizí, jejímž prostřednictvím bude uvádět věc na pravou míru. Ekonom Daniel Münich se ve svém komentáři pro Seznam Zprávy negativně vyjádřil k penzijnímu spoření. Svá tvrzení opírá o analýzu vypracovanou analytikem Národní rozpočtové rady Michalem Hlaváčkem. Ta ale závěry a tvrzení za transformované fondy, tedy staré penzijko, naprosto chybně aplikuje na celý třetí pilíř. Analýza je tedy pro hodnocení třetího pilíře nerelevantní a jako podklad pro odborný výstup je zavádějící. Poplatky spojené s penzijkem, které mají být podle analýzy velmi vysoké, jsou ve skutečnosti ve srovnání s ostatními zeměmi průměrné. To je zjištění například OECD pro ministerstvo financí (zde), které se týká i geograficky blízkých států. Navíc výše sazeb jsou dlouhodobě stejné. Pokud účastník nemění penzijní společnost příliš často, týkají se ho pouze dva poplatky. Jsou velmi transparentní a je v nich vše, nejsou tedy následovány dalšími skrytými vstupními, výstupními a podobnými sazbami. Jeden poplatek je za obhospodařování, a to 0,8 % ročně za správu starého fondu, 0,4 % ročně za správu nového konzervativního fondu a 1 % ročně za správu nového vyváženého či dynamického fondu. Jako motivátor pro penzijní společnosti k tomu, aby účastníkům zprostředkovávaly vysoký zisk, slouží druhý poplatek, a to z výnosu. U starých fondů tvoří 10 % ze zisku, u nových konzervativních také 10 %, u nových vyvážených či dynamických fondů pak 15 %.