Hospodářské noviny ve svém článku nejen o benefitech penzijního spoření spočítaly výhoduy, kterou získáte například čerpáním příspěvku zaměstnavatele. Dále autor zjišťuje, zda má význam platit si dobrovolně sociální pojištění nad povinný rámec. Například tzv. rentiéři si zpravidla platí minimální odvody, aby splnili podmínky k přiznání starobního důchodu. Pokud jsou osobami bez zdanitelných příjmů, znamená to dnes platit 28 % ze čtvrtiny průměrné mzdy, tedy aktuálně 3260 Kč měsíčně. Ve výsledku tak rentiér dostane penzi jen o pět procent nižší, než bude právě čtvrtina průměrné mzdy.

Ale zpět k výpočtu výhod penzijka, když jeho účastník čerpá příspěvek zaměstnavatele. Tisícovka navíc do výplaty totiž není to samé co tisícovka navíc jako příspěvek na penzijko. Ta zaslaná na penzijko se totiž připíše celá, do poslední koruny. Ta k platu podléhá nemalým odvodům.

Zaměstnavatel může přispívat na penzijko až 50 tisíc korun za celý rok. Z této částky se neodvádí daň, sociální ani zdravotní pojištění. Zaměstnanec tak může získat navíc nejméně 13 300 korun, které by jinak musel odvést státu, pokud by mu byla částka vyplacena formou mzdy, vypočítávají Hospodářské noviny. Zaměstnavatel pak ušetří 16 900 korun, které by jinak musel taktéž odvést na sociálním a zdravotním pojištění. A již zmínění budoucí rentiéři přitom mají často firmy, ze kterých si mohou příspěvek nechat vyplatit.