...

Státní penzijní fond, který má být součástí připravované penzijní reformy. Východiskem koncepce fondu byla studie OECD, která shromáždila údaje o nákladovosti penzijních fondů. Přímo ve studii se říká, že si autoři nejsou jisti srovnatelností posbíraných dat a že je velmi nebezpečné ta data pro srovnávání používat. To nás v Česku ani zdaleka neodradilo. Ta data použila Národní ekonomická rada vlády a posléze i Národní rozpočtová rada. I když mezitím vstoupila v platnost norma, která přikazuje fondům zveřejňovat údaje o jejich nákladech. Takže srovnatelná data k dispozici jsou. A když se na ty údaje podíváme, zjistíme, že náklady vůči srovnatelným produktům vůbec nevyčnívají. A to je jen jedna část příběhu. Ta druhá spočívá v tom, že se autoři koncepce vyzbrojili tezí, že státní penzijní fond je žádoucí nejen kvůli údajně vysokým nákladům existujících penzijních fondů, ale i kvůli tomu, že výnosy penzijních fondů jsou nízké. To ovšem platilo v době nízké inflace a nízkých úroků. Nyní máme vysokou inflaci, repo sazba ČNB je na sedmi procentech a na termínovaných či spořicích účtech banky dávají kolem šesti procent. Tak jaképak nízké výnosy! Ale tuhle suchou pravdu prostě neprodáte. Protože všichni chtějí být rozhořčení. Anebo chtějí to rozhořčení aspoň předstírat...

V Lidových novinách vyšlo na titulní straně 8. července 2023, archivováno zde:

https://www.pressreader.com/czech-republic/lidove-noviny/20230708/textview