S koncem loňského prvního kvartálu se mohlo zdát, že koronavirus přinese českému penzijku jeden z nejhorších roků. Krizový byl v pandemické situaci březen, kdy se hlavní světové akciové trhy propadly o více než 30 procent. Americké akcie poklesly dokonce o 34 procent během pouhých 23 obchodních dnů. Ale situace na trzích se otočila, což samozřejmě pomohlo novému penzijku, které do akcií investuje. Došlo jak k uvolnění měnové politiky, tak na finanční podporu centrálních bank. A většina států šla na finanční trhy pro nové peníze, aby pokryla vzniklé dluhy. Podobně jako v roce 2009.

Situace starého penzijního připojištění je v posledních letech téměř neměnná – fondy nemohou ze zákona klesnout do záporných hodnot, a proto jsou peníze, které si do nich účastníci vkládají, investovány velmi opatrně. Většinou do státních dluhopisů, jejichž výnosy bojují jen se samotnou inflací. A nic s tím nenadělá ani dlouhodobý horizont spoření.

Ten ale významně pomáhá lidem s novým penzijkem, zejména když přijdou období podobná tomu uplynulému. Během zhruba tří až čtyř desítek let, po které by měli lidé na penzi spořit, se rozmělní případné ztráty a převažující úspěšné roky zajistí účastníkům výnos, a tím i lepší penzi. Tedy dorovnání finančního poklesu, ke kterému po nástupu do důchodu dochází.

Co tedy po loňské zkušenosti doporučit? Rozhodně účastnické fondy, tedy nové penzijko (tzv. doplňkové penzijní spoření). V něm vybírejte u jedné z osmi penzijních společností vyvážené nebo dynamické fondy. Míra podstoupeného rizika je u dynamických fondů vyšší, ale zároveň tyto fondy dlouhodobě vykazují i vyšší zhodnocení.

Článek o penzijku v roce 2020 přinesl portál E15.cz a vy si jej můžete přečíst zde.