Nejvyšší položka státního rozpočtu bude i v roce 2021 poslána na starobní důchody. Jedná se o 537 miliard korun, což představuje 30 procent všech státních výdajů. Odvody ekonomicky aktivní populace se budou pohybovat kolem 490,66 miliardy korun a schodek se tak prohloubí na více než 46 miliard korun. Systém se tedy dlouhodobě propadá a jeho reforma je nevyhnutelná. Jenže když s jejím návrhem v prosinci přišla vládní ČSSD, nepodpořili ji ani koaliční partneři. „Z tématu se stalo politikum a po dlouhou dobu jej vlády oddalovaly,“ konstatuje Aleš Poklop, prezident Asociace penzijních společností ČR, a dodává: „Nyní máme po velmi dlouhé době návrh reformy z pera sociálnědemokratické ministryně Jany Maláčové, jenže mu chybí podpora nejen v opozici, ale dokonce i ve vlastní koalici. A protože nad reformou nepanuje žádná shoda, značná část odborníků návrh vyhodnotila jako součást předvolební kampaně ČSSD.“

Tento návrh reformy chce důchody financovat tak, že se zvýší daňové a odvodové zatížení firem či kapitálu. To je ale velmi krátkozraké a důchodovou reformu na tom spolehlivě stavět nelze – firmy a kapitál mohou snadno odejít do jiných zemí, kde tak výrazně daněny nebudou. A s sebou vezmou i pracovní místa, takže Česko se bude muset ještě hlouběji zadlužit.

Čtyřicátníci, ale i mladší lidé by se neměli, co se týče penzí, tolik spoléhat na stát. Dobrá zpráva je, že doplňkové penzijní spoření již nyní nabízí možnost přivýdělku ke státní starobní penzi. V dynamických či vyvážených fondech může střadatel vydělat navíc k měsíčnímu důchodu i přes pět tisíc korun a tím snížit finanční propad po nástupu do důchodu.

Článek o nepodporovaném návrhu reformy přinesly Lidové noviny 5. ledna 2021.