Pokud to finanční situace dovoluje, jsou Češi ve spoření velmi dobří. Nové penzijko k zajištění se na stáří nabízí spíše investice, a i v této oblasti se situace mění k lepšímu. Podle nejrůznějších studií a průzkumů chybujeme u penzijního spoření nejčastěji v tom, že ukládáme spíše malé částky a ne úplně vhodným způsobem. V čem všem máme rezervy, shrnul portál Poradci sobě. Začínáme příliš pozdě, ukládáme málo a mnohdy máme špatně zvolenou investiční strategii. Tedy i přes dlouhý investiční horizont, který nás ještě čeká, se držíme konzervativní strategie, kde výnosy velmi pravděpodobně spolyká inflace. Dále vybíráme peníze na začátku penze najednou, jednorázově je utratíme, a tak nám neslouží jako pravidelné měsíční přilepšení ke starobnímu důchodu od státu. A také se v průběhu spoření nestaráme o svou smlouvu, tedy například zůstáváme zbytečně ve starém penzijním připojištění, i když v novém doplňkovém penzijním spoření bychom si na penzi vydělali násobně více.

Článek dále zmiňuje, že nejvyužívanějším nástrojem k zajištění se na stáří je opravdu penzijko. Na konci třetího čtvrtletí 2023 si do něj odkládalo 4,272 milionu účastníků. V nových fondech doplňkového penzijního spoření (DPS) již investovalo 1,765 milionu účastníků, tedy 41 % všech účastníků III. pilíře. Zbylých 2,506 milionu střadatelů stále spoří v transformovaných fondech starého produktu (penzijní připojištění), kam už se více než deset let nedá vstupovat.

Pokud si člověk začne ve 30 letech odkládat do doplňkového penzijního spoření každý měsíc alespoň tisíc korun do dynamického fondu, má šanci mít před odchodem do penze rezervu až dva miliony korun.

Češi si mohou dovolit odložit v průměru měsíčně několik tisícovek. Ale bezmála pětina lidí si uspoří pouze několik stokorun. Asi polovina lidí má naspořenou rezervu maximálně na tři měsíce. A jen čtyři lidé z deseti mají našetřenou částku vyšší než 100 000 korun.