V prvním čtvrtletí tohoto roku ve III. pilíři na penzi spořilo přes 4,4 milionu účastníků. Ale 2,9 milionu z nich zůstává v transformovaných fondech „starého“ penzijního připojištění. Tyto fondy jsou zákonem omezeny na nejkonzervativnější investice, výnos z nich tak činí kolem jednoho procenta.

V „novém“ doplňkovém penzijním spoření si rezervy na penzi vytváří více než 1,5 milionu účastníků. O investiční strategii si může rozhodnout každý sám. Na výběr jsou účastnické fondy konzervativní, vyvážené a dynamické. Nejvíce lidí v něm ale zvolilo nejkonzervativnější strategii PKF, což znamená, že si vybrali povinný konzervativní fond. „Z ekonomického hlediska tato strategie nedává smysl. Konzervativní dluhopisové fondy zhodnocují kolem jednoho procenta a ani zdaleka nedosáhnou na inflaci,“ říká Aleš Poklop, prezident Asociace penzijních společností ČR. Navíc u nich chybí zákonná ochrana, jež ospravedlňovala volbu konzervativní strategie starého penzijka.

Paradoxně nejmenší skupina lidí má zvolenou nejvýhodnější, tedy dynamickou strategii, jež má většinové zastoupení akciové složky. U akcií je pochopitelně výrazně větší volatilita, která vyjadřuje míru kolísání hodnoty či výnosové míry, a s tím spojená i vyšší míra rizika. „Avšak v dlouhodobém horizontu právě tito účastníci vydělávají nejvíce, protože penzijní spoření je dlouhodobý produkt na desítky let,“ říká Poklop.

Těm, kdo v novém penzijku setrvávají v konzervativních fondech PKF, doporučujeme změnu strategie. U těch, jimž do penze zbývá více než deset let a jsou dál účastníky „starého“ penzijního spoření, je přechod do nového systému – který lze vyřídit velmi jednoduše – takřka nutnost. Účastník v něm vydělá na penzi o dost více a ochrání své peníze před inflací. A platí to i navzdory současné napjaté situaci na finančních trzích.

Pandemie způsobila na světových trzích všeobecný propad. Z něj se však penzijko rychle otřepalo a jeho dynamické i vyvážené fondy – tedy ty s akciovým podílem – dokázaly ztrátu vyrovnat a zamířily do zisku. Rok 2021 uzavíraly dynamické fondy v průměru s výnosem 16,8 procenta, což by s rezervou stačilo i na letošní míru inflace. K té se teď ale přidávají dopady sílící energetické krize a ruské invaze na Ukrajině.

„Tudíž penzijní spoření zažívá propad, o kterém obvykle mluvíme, vysvětlujeme-li princip dlouhodobého spoření. Takzvané ‚hubené‘ roky se v ekonomických cyklech opakují, ale stejně tak i víceletá ‚tučná‘ období, jež ztráty dorovnají a pokračují do zisku. Proto akciová investice dává v úhrnu smysl, jinak by pro obchodníky nebyla úspěšným byznysovým nástrojem,“ vysvětluje pro Lidovky.cz Aleš Poklop.